4.3. 2025 Vítá nás Dillí

A je to tady. Dejavu, nebo podruhé v Dillí? Tentokrát jinak. Bez očekávání, nebo spíš s očekáváním nejhoršího. Ale tentokrát nás Dillí příjemně překvapí. Slunečno, dýchatelno, bez smogu. A pocit skoro jako doma.

Na letišti vyplňujeme zase takové předpotopní lístečky o příjezdu do země a my, co tam nejsme poprvé už jdeme rovnou na pasové a kontrolu víza. Ještě to chvíli trvá, ale už jsme ostřílení a tak to jde všechno mnohem rychleji. Opět jsme větší skupina, ale ne tak velká, jako vloni.

Letěli jsme z Doha z Kataru se společností Qatar. Za mě nejlepší společnost co do servisu a pohodlí na palubě. A ty jejich jídla jsou velmi chutná. Navíc si během cesty můžete dát i nějaký ten drink, což my symbolicky dáme gin-tonik, anebo sklenku červeného.

Cestou se mi asi podařilo i zadřímnout, ale velmi slabě oproti ostatním. Zkusila jsem si pusti film, ale nebyla jsem schopná se na něj soustředit. Každopádně už jsem věděla, co mám čekat, zejména velkou únavu a s tím si pracuju.

Když se všichni konečně seskupíme před letištní budovou, zase si spolu zazpíváme Severní vítr a vše se opakuje jako loni. Opět dojdeme na takový parking poblíž a čekáme na autobus.

Děláme si srandu, cože to pro nás asi dojede za povoz, ale na ten loňský se asi jen tak žádný jiný dopravní prostředek nevytáhne, ale vím, že nemám říkat nikdy.

Mám na tuto cestu novou krosnu, ale nejsem příliš spokojena s její konstrukcí a celkem mi dělá problém ji v rychlosti nahodit na záda, zkorigovat ostatní zavazadla a uvést se celá do chodu. I když mám méně kilo jak loni, stejně je to zápřah 😥

Asi do hodinky se vydáváme autobusem do Lodhi Gardens. Jak jsem už psala, nečekám nic extra po tom zážitku vloni, kdy to byl pro mě i mnoho z nás opravdu kulturní šok se vším všudy.

Nicméně hned po vstupu mě překvapí rozlehlý park s nádhernými stromy, čipmánky, opičkami a ptáky. Dojdeme až k hrobce Muhhammad Shah . Muhammad Šáh IV. ( persky : محمد شاه ) byl třetím monarchou dynastie Sajjídů , která vládla Dillískému sultanátu .

Počasí je krásné, navzdory velké únavě a nevyspání se cítíme jako na nějakém exotickém místě už jenom to moře si domyslet. Tento pocit v nás taky evokují palmy, které máme přímo nad hlavou.

Na, že je to tady první den se nám to celé rýsuje úplně super. V pozdějším odpoledni nás čeká přejezd na vlak. Jsem zvědavá, jaké to bude tentokrát 😵

V zahradách je taky možnost zajít si na záchody, které jsou sice v indickém rázu, ale voda tam teče. Člověk je vděčný za základní možnosti.

Hřející slunce a hravá radost s lehkostí vedle mojí kamarádky Silvy je zážitkem. Když si to tady trochu prochodíme a poležíme si tady kousek od hrobky pod palmama, jdeme pod strom za ostatními.