🪷INDIE - výměna hotelu

🌆Večer nás už čeká jen zpívání manter v hotelu a pak vymýšlíme společný program. Nechám si nové překrásné šaty i když je musím doplnit o legíny a nějaké další hřejivé vylepšení. Když slunce zaleze, je prostě mnohem chladněji.

Mně se v našem hotelu nelíbí. Nechce se mi tu být sama ("moje holky" z naší trojice jsou na hotelu Corsikan haveli) a už vůbec nechci zalézt do té plechové krabice bez okna s holkou co ji vůbec neznám a sotva se usmála...A v tuto chvíli se mi zamlouvá, že nám Martin s Martou nabízejí večeři u nich na hotelu Bawarri haveli, že to tam mají klidné a pěkné. A že snad i rychlejší na obsluhu. Po krátkém váhání mám jasno - no jasně že jdem... a Zuzi a Míša taky.

🍕K večeři se ptám na pizzu, to bych mohla přežít. Žaludek a střeva stále zlobí a tak to nechci pokoušet. Výroba pizzy by byla údajně na dlouho.Rozhoduji se pro italské těstoviny, to zní dost evropsky, tak to by asi mohl žaludek snést v pohodě. Je tady opravdu klídek, výhled na pevnost z boční strany, ale hlavně ten klid oceňuji. Plus není zde přesvíceno na večer. Taková romantika.

Později se k nám přidává majitel a trochu se nás vyptává na naši cestu po Indii. Je přátelský a komunikativní. Taky se zeptá na porovnání hotelů a to neměl dělat. Já jsem teda ráda, že mám komu říct, co se to tam u nás dole děje 😀.

Navíc ještě když má takové pochopení a přikyvuje.. určitě chce taky slyšet, že tady to je hezčí, lepší atd. No tak jo, oceňuji to. No a pak příjde ultra nabídka! Věnuje nám prý noc zdarma, abychom poléčili naše traumata z předchozí noci. Holky jsou na tom stejně s pokojem, co mají v Corsikanu. Je to komedie.

Nemůžu tomu věřit a myslím si, že si dělá srandu. Pak si ale s tou myšlenkou začnu pohrávat. Strávit noc v kobce a ráno čuchat močůvku fakt už nepotřebuji. A ta představa čistého pokoje mě opravdu nejen zaujme. Ještě vyvíjíme teorie, jak budu ráno snídat na této terase a koukat se na terasu druhého hotelu na meditující skupinu..Nemyslím si, že to dopadne, ale nasmějeme se okolo toho až až 😆.

👧Pak holky nakonec už unavené odchází do svého hotelu a my tu ještě zůstáváme. Bavíme se o různých věcech. Je to tady takové na kopci a jako na dlani. Vnímám tu náladu zde, cítím, jak si v tom tak odpočívám a uvědomuji si, jak jsem někde na druhém konci světa a je mi vážně fajn! Nakonec mi pan majitel pokoj znovu nabízí. A když mě Martin podpoří, tak se rozhoduji, že jdu do toho.

⏱️Je 23 hodin a já si jdu sbalit věci na svůj hotel. Martin jako gantleman jde se mnou, vezme mi batoh s tím nejnutnějším a najednou za krátkou dobu světe div se - mám svůj krásný čistý pokoj s koupelnou a jenom pro sebe!.. Usínám spokojená a ve velmi příjemném stavu.

Tak teď už jsem definitivně indická královna💃.
Jsem velmi vděčná a tato vzpomínka zůstane propsaná v mém ♥ 🎉.