16.9. Magické setkání s Gangou ve městě života - Haridvaru

Probouzíme se do nového dne v jiném světě, než jsme zvyklí. Hotelový pokoj je ponurý tím, že tu není klasické okno. Denní světlo sem tedy nedorazí. Také nám nevyhovuje koupelna, kde smrdí odpad a nedá se s tím nic moc dělat.

Ale to je takové malé zlo tady, zažily jsme už horší. Prostorná postel to kompenzuje a máme tady i poličku, kde se dá schystat a zalít něco k snědku. Jíme zatím ze svých zásob a tak nás čeká ranní kašička. Dokonce je zde i televize, tu ale za celou dobu stejně nezapneme.

Po snídani vymyslíme, co na sebe. To je zpočátku trochu oříšek, přeorientovat se na sukni a něco navrch tak, ať to příliš nepohoršuje. Vymyslím to rychle, protože se máme koupat a já mám s sebou i vínové plavky, které se mi hodí do našich barev poutníků.

Vezmu si sukni z Kambodže a vínové triko. Parádní model za 2 minuty je hotový. Podívám se na sebe. Njn, jak to je, tak to je... Odpříjmám se pro dnešek a nasazuji mód - pohoda v místě začíná, není třeba ani balit, ani se nikam přesunovat.

Vyrážíme v 10 hodin na gháty. Je to dost blízko, tak to je fajn. Různí se moje představy, jak to tam asi vypadá. A pak taky že ano. Představa je vždy jiná. Vidím ten původní obraz ještě teď. Navíc, jak se tam asi budeme koupat v plavkách, to je tady utopie, že. Nicméně proč je nemít s sebou, přizpůsobím se situaci.

Jsem taková trochu mimo po včerejším večírku, kdy mi ještě v noci trochu jely emoce a to mi krásně potvrdilo, jak je schopen mozek zpracovávat, když nemá naspáno a že to může být opravdu nářez. Nicméně cosi se noří z podvědomí a je dobrý, když to mám s kým vysdílet a za to jsem moc vděčná za Silvi.

Pozdravím Gangu svým způsobem a vzpomenu si na okamžik minulého roku ve Váránasí. Byla jsem velmi šťastná a cítila, že se mi plní dávný dětský sen.

Jsem v tom zase znovu, jen o kus blíže k pramenům Gangy, které vyvěrají v Himalajích, kam bude naše cesta dále pokračovat. Řeka je tu mnohem čistší, na dně je písek (jsou v něm zlaté částečky). Teče velkým proudem. Teplotně se zdá být studená, ale v tom horku to nebude nepříjemné.

Já jsem původně čekala, že tady bude spíše chladněji. Ale zářijové teploty tu jsou obvykle tropické ještě, což potvrzuji. Hledali jsme si to ale předem, abychom se na to připravili, co nás čeká.

Přejdeme most přes řeku a najdeme si místo na ghátech. Spatříme ženu, která právě provádí svůj rituál. Jsou tu i místní lidé, něco tady opravují a také je tu možné potkat nějaké prosté pouliční prodejce náramků, různých symbolů, rudrakší apod. Je tu i takový ten duchovní s razítkem na čelo. Tomu já se vyhýbám. A pokaždé zdvořile odmítnu.

Usazujeme se na břeh. Igor má s sebou kytaru a ozvučení. Zpíváme mantru matce Ganze. Je to jako vrátit se někam ke zdroji, energie řeky je silná. Když dozpíváme, dostaneme průpravu ke ztišení a prvnímu ponoření se do řeky.

Po nějaké chvíli do toho jdeme společně rituálně. Mlčíme. Je to nádhera. Sledují další most, řeku, kopec za mostem... Nořím se do sebe. Cítím radost, štěstí, posvátnost a nekonečnost. Ještě teď se vracím do toho spojení.

Šiva lingam s jóní

Šiva lingam s jóní je posvátným symbolem hinduismu, který představuje spojení mužského a ženského tvořivého principu. Lingam symbolizuje Šivu, jóní představuje Šakti – ženskou energii, zdroj života a tvoření. Jejich spojení vyjadřuje jednotu protikladů, harmonii a nekonečný koloběh vzniku a obnovy života.

Při rituálu zvaném abhíšéka se lingam obřadně polévá vodou, mlékem či jinými posvátnými tekutinami. Tento akt je projevem úcty, očisty a odevzdání.

Našla jsem si pro sebe, co Ganga znamená, co to znamená se v ní koupat, propojit se z ní a čerpat z ní pro sebe. Nazvala jsem si to očistou 1000 životů. Karmicky se tu opravdu duše vykoupe a očistí od nánosů. Je to hodně dávno. V tomto duchu se to tady rozjíždí. Vnitřně to cítím, je to síla. Nemusím okolo toho mluvit, ani nemohu. Je to nepopsatelné. Věřím, že toto zažíváme každý z nás. Jen trochu jinak. A děje se to. Duše a duch plesají. Vnímám to o pár hodin později na střeše hotelu, kam si jdu pověsit prádlo, když znovu pohlížím na město pod sebou.

Namasté